Přece nebudeme jíst starý chléb!

Zeptala se (rakouského) sedláka, jestli může dát starý chléb koním.  "Můžete. Budou se divit. To ještě nikdy nedostali." Vaše dítě také dává koňům ve stáji starý chléb?

Moje tchyně dodnes svítí po celém bytě a chléb vyhazuje, tedy odnáší k sousedům pro slepice už třetí den. Tak jsme přece byli za socíku zvyklí:

"Chléb je levný, elektřina také a zatopit je jedna z mála radostí, které si přece neodepřu. Žijeme jenom jednou."

Vloni jsme byli u toho, když rakouská selka pekla chleba. Večer zadělala, za tmy mísila, před svítáním nechala kynout v ošatkách, dopoledne vkládala do pece a odpoledne vkleče vytahovala upečený.

Když odpoledne odvážela několik bochníků na almu, jeden jí upadl na dvoře na zem. Nepříliš čistou. Ani ji nenapadlo, že by ho nejedli. Vzala ho a vrátila k ostatním. Stál ji přece tolik námahy!  

Dočítáme se, že Tesco se rozhodlo zveřejnit, kolik potravin musí vyhodit nebo darovat. Je to prý 15.000 tun. Tesco chce toto plýtvání potravinami snížit. Hezký záměr. Minule jsem našel na regále v LIDLu  kávu Bellarom, která měla evidentně porušený vakuový obal. Nabídl jsem prodavačce, že ho koupím, když mi dá slevu. Odmítla.

"Děláte chybu," poučil jsem ji, "nikdo to nekoupí".

"Tak to odepíšeme," houkla na mě arogantně a běžela vytahovat pečivo z pece. Nejdřív jsem se urazil, ale pak jsem si uvědomil, že má pravdu. Prostě v obchodě se vždy něco odepíše.

Kdo zná provoz obchodu, zevnitř jistě také zaregistroval plýtvání. Majitel v dalekém Německu těžko může v LIDLu u nás na vsi hlídat každou potlučenou mrkev. 15.000 tun vyhozených potravin vypadá jako velká hromada. Mohla by nakrmit mnoho "potřebných".  Je to ale prakticky možné? Už dnes pracovníci řetězce poletují sem a tam a na nákladech se šetří, kde to jenom jde. Navíc i nám doma se občas něco zkazí. Ve velkém řetězci je řádného odpadu prostě při sebelepší péči více. Jde především o zeleninu, ovoce a pečivo, u nichž vždy bude nějaký odpis!!

Tento boj je stejně nesmyslný, jako pokus o "přímou distribuci" mléka. Zdálo se nám  nehorázné, že mlékárna vykupuje litr mléka od sedláka (Češi říkají od "soukromého zemědělce", jako by existoval nějaký "veřejný zemědělec") za 7,80 a zákazník zaplatí 14.90. Vznikly prodejní automaty, ale ty zase z větší části zanikly a zbývající pokrývají pouze zlomek poptávky. Někdo prostě musí mléko svézt do mlékárny, zpracovat ho, zabalit a odvézt do obchodu, někdo musí zaplatit prodavače, nájem, elektřinu a topení, a to všechno vychází stále nejlevněji přes řetězce. 

Je zásadní chybou, že základní, ani střední, ani vysoké školy nenaučí náš dorost téměř nic o podstatě naší ekonomiky. Že je postavena na tom, že já nabízím něco, co druhý chce dobrovolně koupit, zaplatí mi za to, a za utržené peníze si zase koupím já to, co potřebuji. Ne vždy prodám to, co nabízím, ne vždy někdo chce po mně moji práci, a tak dochází k přebytku. Říkáme tomu s opovržením kapitalismus. Tento systém nás ale dovedl k největšímu blahobytu  a sociálnímu rozvoji všech dob.

Kdyby bylo pro řetězce efektivní dále snižovat plýtvání, určitě by to udělaly. Vyhazují přece svůj majetek!! Mnohem větší ztráty vznikají v domácnostech a ve výrobě, ale to nikdo nekritizuje.

A pak je tu ještě jedna věc: Bylo by ideální, kdyby všichni dostali potraviny zadarmo? Ale vždyť už to tak v podstatě je: Všichni, kdo nevydělávají dost, aby se uživili, dostanou za minimální administrativní námahy peníze na svou obživu. Nikdo nemusí umírat hlady nebo mrznout pod mostem! 

Co se ale stane, když stále větší část lidí dostane potraviny zadarmo z potravinových bank? Tito lidé nebudou muset nakupovat za peníze a sníží tak poptávku. Bez poptávky nebude nabídky a obchod nebude moci efektivně prodávat. Vrátíme se k době, když všechno bylo všech  a každý dostal něco málo, aniž by se namáhal. 

Hon na řetězce je prostě nadbíhání nemyslícím čtenářům stejně, jako je boj o stejné složení potravin v EU, zavedení povinné zavírací doby o některých svátcích a jiné buzerace obchodní inspekce, nahrazující líné zákazníky.  

Dočítáme se dále, že potravinovým bankám chybějí peníze a lidé. Ano, to jsou právě ty peníze a lidé, na které si řetězce musejí vydělat obchodní přirážkou. Peníze přislíbilo ministerstvo zemědělství. Šetří tím peníze dalším rezortům, které financují sociální síť. Někdo ale přece ty potraviny musel vyrobit a prodat. Pokud se teď dostanou do distribuce, tyto peníze někomu budou chybět. Navíc mu ubude i poptávající. 

A vy znáte někoho, kdo nedosáhne na žádný sociální příjem?