Státní sektor

Není normální, aby dělník ve Škodovce nebo městský úředník vydělávali více než průměrný majitel malé firmy. To je tikající mina pod naší prosperitou.

Vězeňský dozorce, profesionální poddůstojník, zaměstnanec magistrátu nebo řadový pracovník velké zavedené tradiční firmy mají vyšší plat než průměrný majitel malé firmy do pěti zaměstnanců. 

Neříkám, že všichni musejí podnikat. Asi jen 5% obyvatel je vhodných a schopných živit se na volné noze nebo jako podnikatel. Je pochopitelné, že zbývajících 95% obyvatel má jako životní sen být zaměstnán na jistém místě placeném státem nebo ve velké firmě, případně vůbec nepracovat, být doma s dětmi nebo vést nějaký alternativní život na Aljašce nebo na Baleárách.

Neříkám ani, že všichni podnikatelé musejí mít vysoce nadprůměrné příjmy. Naopak, podnikání je riziko. Jen asi jedna třetina těch, do začnou, přežije prvních pět let. Průměrná doba životnosti firmy je patnáct let - to je průměr ze všech firem za několik desetiletí. Mnozí z podnikatelů nejen živoří, ale zaplatí za svůj sen i svým majetkem, ale i ztraceným časem, rozvrácenými rodinami, ba i zdravím. Nemají také placenou dovolenou, ani 13. a 14. platy, nemocenskou, ani speciální právní aparát na každou novelu zákona, na vymáhání pohledávek, řešení reklamací, obsluhu vozového parku, úklid provozovny atd..

Přesto je těchto 5% klíčových. To, že velká firma přežije na výsluní více než 50 let je výjimečné. Pokud firma existuje více než sto let, je to už skutečná rarita, třeba General Mills, Prazdroj nebo Siemens, Samozřejmě existují i firmy po několik staletí. Třeba Opavské městské lesy udávají, ževznily roku 1272, ale to samozřejmě není soukromý podnik, nýbrž městský majetek. Schwäbische Hüttenwerke uvádějí, že byly založeny roku 1365, ale to samozřejmě byla nějaká huť, právně jen velice vzdáleně související s dnešním akciovou společností.

Na druhé straně všechny velké a zdánlivě nesmrtelné firmy, jako je ČEZ, Škoda Mladá Boleslav, Microsoft, Amazon nebo Alibaba začínaly z nuly a jednoho dne skončí. Budeme doufat, že do té doby se už vyvinou noví velikáni z firem, které už existují dnes někde v garáži, nebo se právě rodí. A to už vůbec nehovoříme o tom, jak jsou pro politickou svobodu důležití lidé, kteří jsou ochotni riskovat a mají kreativní myšlení.

Aby se zrodily, nestačí peníze. Peněz je v bankách přebytek a banky v podstatě nevědí, co s nimi. Co chybí, to je celkový podnikatelský duch u nás, podpora nadšení pro ty, kdo jsou ochotni riskovat, a maximální administrativní vstřícnost. Systém evropských dotací ukazuje, že směřuje úplně jinam: Buď skrytě podporuje velké firmy, nebo obce. I peníze na malé podnikatelské půjčky spolkly naše velé banky a využívají je e snížení svého rizika.

sociální dávky