Stačí nám pro život trivium? Proč je ve školství tak málo peněz? Proč do hospody bez peněz lézt nemám, ale do školy ano? Byla Božena Němcová negramotná?
Nedávno jsem naznačil, jaká je podstata financování zdravotnictví. Od té doby neuplynul ani týden a znovu zvolený prezident České lékařské komory, MUDr. Milan Kubek, moje závěry potvrdil. Chce, abychom na zdravotnictví dávali 11,4% HDP jako v Německu. Dnes dáváme 7%. Kde vezmeme těch 4,4%? No přece z naší kapsy. Kde jinde?
Dnes se ale chci věnovat jiné problematické oblasti, a to školství.
Prostý lid měl vždycky tu vlastnost, že neustále něco dělal. Ještě i dnes pěstuje obilí, chová dobytek nebo jinak pracuje, často i když má částečný invalidní důchod. Přitom vzniká přebytek a ten mu bylo potřeba zase vzít. Navíc chudáci rolníci během čekání na úrodu neměli co dělat. Mayští nebo egyptští kněží si to uvědomili, vymysleli božstva a nesmyslné náboženské stavby, Připadá mi, že dnes si státní moc také vymýšlí různé šikanózní kroky, aby zaměstnala masy obyvatelstva a ty aby tak neměly roupy.
Například školní vzdělávání. Samozřejmě oproti stavbě pyramid je to přece jen pokrok. Ale je to i diktát intelektuálních elit, sloužící k oblbnutí nás, prostého lidu.
Přitom začal skromně. Marie Terezie si byla dobře vědoma hrozby, když dá vzdělancům do ruky přílišnou moc. Po dlouhém zdráhání zavedla v 18. století povinnou školní docházku s triviem, třemi předměty - čtením, psaním a počítáním.
Myslím si, že u toho to také mělo zůstat. Vždyť jak to vypadá v praxi dnes? Jedna moje velmi blízká příbuzná (snad neprozradím mnoho, udám-li, že se se mnou shoduje v 50% genetického materiálu) je mladou ještě dívčinou necelých sedmnácti jar a frekventantkou Základní umělecké školy s kreativním zaměřením na slovesný projev. Přitom když se jí zeptám, jak chápe text písně "Žalo děvče, žalo trávu, nedaleko vinohradu", odbekne:
"Proč to děvče žralo trávu? Na Vinohradech? Tam je děsně drahej speedball." Investice do školného na soukromém gymnáziu Evolution byla evidentně ztrátová. A to ta holka patří k české národnostní většině.
Vždycky když zapomeneme na selský rozum, je z toho dějinná katastrofa. Viz všeobecné volební právo, nacismus v Německu nebo stavba hraničního přechodu Bílý Potok dva roky před jeho zrušením. Každý obyčejný sedlák moc dobře věděl, že z jeho osmi dětí, sedm nebude v životě potřebovat žádný cizí jazyk, ani filozofii (ten jeden ať si spánembohem studuje!). Tak to je i dnes. 90% absolventů škol v praktickém životě nikdy nevyužij cizí jazyk, 60% jich využije svobodu pohybu po světě jenom jednou za rok při cestě na dovolenou.
Zdravý selský rozum chci ukázat na jednom krásném příkladě. V tiskovině "Panorama, kritická ročenka z Orlických hor a jejich předhůří", vydané v obci Dobré v roce 2014 se můžeme dočíst, že matka Boženy Němcové při zápisu do školy záměrně udala věk Boženy o tři roky vyšší, aby dívka nemusela chodit do školy tak dlouho. Božena Němcová tak vychodila jenom čtyři třídy obecné a chybělo jí to v životě snad?
Ono by úplně stačilo, kdyby školství bylo placené ne z našich daní, ale přímo námi rodiči, a hned bychom se na jeho účelnost dívali jinak.
Zůstává otázka, co budou v době robotizace ty miliony mladých dělat, když se nebudou zdánlivě vzdělávat ve škole. Odpověď na tuto otázku si nechám napříště.
